Co je skutečná víra v Ježíše Krista?

klikni pro zobrazení a skrytí

Pravá víra v Ježíše Krista je uznání pravdivosti všeho, co Bůh zjevil ve svém Slově, důvěřování jemu, a také přijetí a spoléhání na něj samotného pro záchranu, kterou nám nabízí v evangeliu.

Gal 2, 20

Nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. A život, který zde nyní žiji, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne.

Jan 17, 3

A toto je život věčný: Aby poznávali tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista.

Komentář

Víra ospravedlňující je srdečné povolování každé pravdě Boží v evangelium zvěstované, které člověka v mysli osvěcuje a srdcem mocně pohybuje, aby Boha a Spasitele svého Krista správně poznal, zamiloval, za svého jediného Spasitele přijal, jemu samému cele důvěřoval, jeho se stále přidržel, ve všem jej následoval, z něho se těšil, a že v něm i skrze něho věčný život míti bude plné doufání prožíval. (…) Taková víra a takové v Pána Ježíše Krista doufání člověka před Bohem ospravedlňuje (tj. spravedlivým činí) beze všech jeho vlastních skutků a zásluh.
(Bratrské vyznání aneb počet z víry, učení a náboženství Jednoty Bratří českých, LP 1535, čl. VI, 6 – 7)

Spásonosná víra zahrnuje „přijetí Krista“: „Těm, kteří ho přijali a věří v Jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi.“ (Jan 1, 12) Přijali jej jako co? Obvykle se říká „přijali jako Spasitele a Pána“. Je to správné, ale neúplné tvrzení. Spásonosná, zachraňující víra, znamená přijmout Krista jako poklad. Pokud Kristus nepředstavuje poklad, nepřináší záchranu. Víra znamená cenit si Krista, oslavovat Jej, přijímat Jej a radovat se z Něj. Přesně jako ten poklad, který muž najde v polích a „z radosti nad ním“ prodá všechno, co má, aby si mohl koupit to pole (Mt 13, 44).
(John Piper: Túžba po živote. Úvahy o radosti a šťastí v Bohu; Porta Libri, Bratislava 2006, str. 75; převod do češtiny - df)

Víra je důvěra. Zahrnuje aktivní osobní oddanost Bohu v Kristu, a ne jen uvědomování si Boží skutečnosti. V tomto druhém smyslu jsou totiž „věřícími“ i ďábel a démoni (Jk 2, 19). Ďábel není ateista ani agnostik; mučivě si uvědomuje skutečnost Boha a jeho vykoupení v Kristu. Ale v žádném smyslu není Bohu oddán – nemá víru. Víra je důvěra v pravdu Ježíše Krista Ukřižovaného a Vzkříšeného. Objektivním obsahem, na kterém víra spočívá, je Kristus evangelia, který byl „vydán pro naše provinění a vzkříšen pro naše ospravedlnění“ (Ř 4, 25). Víra v Krista znamená oddanost tomu, kdo za nás osobně zemřel a vstal z mrtvých. Znamená to být spojen s Kristem.
(Bruce Milne: Poznejte pravdu. Průvodce křesťanskou vírou; Návrat domů, Praha 1999, str. 190)

V nejširším smyslu je víra založena na celé Bibli. Každé prohlášení a každé zaslíbení celé Bible je předmětem víry. Víra přichází ze slyšení Božího Slova (Řím 10,10) a je tedy založena na všem, co je v Božím Slově obsaženo. (…) Je však jedna část biblického poselství, která má nejvyšší a nejnaléhavější důležitost, protože rozhoduje o věčném osudu každé lidské duše. Je to ta část Bible, kterou obvykle nazýváme „evangelium“ a která ukazuje cestu záchrany duše z hříchu a jeho důsledků. Zvěst evangelia, jak ji hlásá Bible, sestává z určitých konkrétních jednoduchých faktů, a záchrana spočívá v tom, že je poznáme, uvěříme jim a uplatníme je v životě.
(Derek Prince: Základy křesťanského života; Postilla, Doubek 2006; str. 105)

Video

bude dodáno