Jsme-li tedy vykoupeni pouhou milostí a Kristem samotným, máme konat dobré skutky a poslouchat Boží Slovo?
1.Pt 2, 9 – 12
Vy však jste ‚rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid náležející Bohu‘, abyste hlásali mocné skutky toho, kdo vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla. Kdysi jste ‚vůbec nebyli lid‘, nyní však jste lid Boží; pro vás ‚nebylo slitování‘, ale nyní jste došli slitování. Milovaní, v tomto světě jste cizinci bez domovského práva. Prosím vás proto, zdržujte se sobeckých vášní, které vedou boj proti duši, a žijte vzorně mezi pohany; tak aby ti, kdo vás osočují jako zločince, prohlédli a za vaše dobré činy vzdali chválu Bohu ‚v den navštívení‘.
Ef 2, 10
Vždyť jsme jeho dílo, stvořeni v Kristu Ježíši k dobrým skutkům, které Bůh předem připravil, abychom v nich žili.
Video
bude dodáno
Komentář
Křesťané jsou v jiné pozici, než ostatní lidé, kteří se pokoušejí být dobří. Ti doufají, že svou dobrotou potěší Boha, pokud nějaký je, nebo – pokud se domnívají, že žádný není – přinejmenším doufají, že si vyslouží uznání ostatních lidí. Křesťan naproti tomu myslí, že jakékoliv dobro, které učiní, pochází ze života v Kristu, který v něm působí. Nedomnívá se, že nás Bůh bude milovat, poněvadž jsme dobří, ale že nás Bůh činí dobrými, poněvadž nás miluje; podobně jako střecha skleníku nepřitahuje slunce, protože se leskne, ale leskne se proto, že na ní svítí slunce.
(C. S. Lewis: K jádru křesťanství; Návrat domů, Praha 1993, str. 50)
Byl jsi stvořen, abys sloužil Bohu. Nebyl jsi stvořen jen k tomu, abys spotřebovával zdroje – jedl, dýchal a zabíral místo. Bůh tě stvořil tak, aby tvůj život něco znamenal. Většina bestsellerů přináší rady, jak ze života co nejvíce „dostat“; ale k tomu tě Bůh nestvořil. Byl jsi stvořen, aby s životu na zemi něco přidal, nejen ubral. (…) Kdykoli nějak sloužíš ostatním lidem, ve skutečnosti sloužíš Bohu a naplňuješ jeden ze záměrů, které s tebou Bůh má. (…) Nejsi spasen, protože Bohu sloužíš, ale jsi spasen, abys mu mohl sloužit. (…) Apoštol Jan nás učí, že naše láskyplná služba druhým ukazuje, že jsme skutečně spaseni. „My víme, že jsme přešli ze smrti do života, protože milujeme své bratry“ (1. J 3, 14). Pokud nemám k druhým lidem lásku, pokud jim netoužím sloužit, pokud mi jde jen o mé potřeby, měl bych si položit otázku, je-li opravdu v mém životě Kristus. Spasené srdce je to, které chce sloužit.
(Rick Warren: Proč jsme vůbec tady?, Návrat domů, Praha 2005, str. 190 – 191)