Kde je Kristus nyní?
Ef 1, 20 – 21
Sílu svého mocného působení prokázal přece na Kristu: Vzkřísil ho z mrtvých a posadil po své pravici v nebesích, vysoko nad všechny vlády, mocnosti, síly i panstva, nad všechna jména, která jsou vzývána, jak v tomto věku, tak i v budoucím.
Ř 8, 34
Kristus Ježíš, který zemřel a byl i vzkříšen z mrtvých, je na pravici Boží a přimlouvá se za nás!
Video
bude dodáno
Komentář
Kristovo vstoupení na nebesa nám přináší především to, že je před tváří svého Otce naším přímluvcem. Dále pak, že máme v nebi pevnou záruku, že Kristus, jako naše hlava, vezme i nás, své údy, opět k sobě. A konečně i to, že nám Kristus, jenž sedí na pravici Boží, sesílá jako závdavek svého Ducha, skrze jehož moc nehledáme věci pozemské, nýbrž věci nebeské.
(Heidelberský katechismus. Křesťanské učení ve 120 otázkách a odpovědích, LP 1562; nově vydáno: Návrat domů, Praha 2013; otázka 49)
Tento vesmír je válečným polem. (…) My nyní žijeme na území ovládaném vzbouřencem. Území obsazené nepřítelem – to je tento svět. Křesťanství je příběhem o výsadku spravedlivého krále, dalo by se říci krále v přestrojení, který nás vyzývá k účasti na velké sabotážní kampani. Když jdete do kostela, ve skutečnosti nasloucháte tajnému rozhlasovému vysílání svých přátel: proto se nepřátel tolik snaží, aby nám v tom zabránil, a hraje na naši ješitnost a lenivost a intelektuální snobství. Vím, že se mě někdo dotáže: „To se chcete vážně v dnešní době ohánět ďáblem, tím starým brachem s kopyty a rohy a vším, co k němu patří?“ Co s tím má do činění dnešní doba mi není jasné, a na těch kopytech a rozích nikterak zvlášť netrvám. Jinak ale zní má odpověď „ano“.
(C. S. Lewis: K jádru křesťanství; Návrat domů, Praha 1993, str. 38)
Ježíšovo nanebevstoupení nám předně říká, že nebe je skutečné místo. To ovšem neznamená, že je můžeme nějak přiměřeně popsat. (…) O nebi toho mnoho nevíme, ale jedno víme: jednou tam přijdeme a setkáme se s Ježíšem. Před časem si ve třídě mé šestileté dcerky v hodině přírodopisu vyprávěli o vesmíru – jak je veliký a z čeho se skládá. Rozhovor se stočil k tématu nebe a děti si začaly klást otázku, kam mají nebe umístit. Nachází se mezi hvězdami? Nebo až za nimi? Jediná odpověď, která za něco stála, byla ta, kterou jsme dali své dcerušce, když přišla domů: Nebe je tam, kde je Bůh a kam odešel Pán Ježíš připravit nám místo, které nám slíbil.
(James Montgomery Boice: Základy křesťanské víry; Návrat domů, Praha 1999, str, 297 a 588)