Jak můžeme oslavovat Boha?
Dt 11, 1
Budeš milovat Hospodina, svého Boha, budeš dbát na to, co ti svěřil, na jeho nařízení, práva a přikázání po všechny dny.
Dt 13, 5
Hospodina, svého Boha, budete následovat a jeho se budete bát, budete dbát na jeho přikázání a poslouchat ho, jemu budete sloužit a k němu se přimknete.
Video
bude dodáno
Komentář
Věříme, že tomuto pravému, v podstatě Božství jedinému a v osobách trojímu Bohu, jakožto nejvyššímu po všecky věky věků kralujícímu Pánu a Králi, všelikou svrchovanou čest činiti, k němu samému o všecko zření míti, jemu samému všecku poddanost a poslušenství konati, jemu všecku vnitřního i zevnitřního náboženství službu obětovati sluší a povinné jest pod zatracením.
(Bratrské vyznání aneb počet z víry, učení a náboženství Jednoty Bratří českých, LP 1535, čl. III, 7)
Starý katechismus praví, že hlavním cílem člověka je oslavovat Boha a radovat se z něj navěky. My však budeme potom vědět, že je to jedno a totéž. Plně se radovat znamená oslavovat. Když nám Bůh přikazuje. Abychom jej oslavovali, vyzývá nás, abychom se z něj radovali.
(C. S. Lewis: Úvahy nad žalmy; Návrat domů, Praha 1999; str. 83)
Bible někdy přirovnává Boha ke Slunci. Slunce je zdrojem vizuální pravdy, protože díky němu všechno vidíme. Je také zdrojem biologického života, protože bez něj by nemohlo nic žít. A Bůh, říká Bible, je zdrojem veškeré pravdy a veškerého života. Pokud kroužíte kolem Boha, je ve vašem životě přítomná pravda a životaschopnost. Žijete ve světle. Když se od něj odvracíte a obíháte kolem něčeho jiného – kolem své kariéry, nějakého vztahu, kolem rodiny – jako kolem zdroje tepla a naděje, je výsledkem duchovní tma. Odvracíte se od pravdy a od života k temnotě.
Pokud je pro vás něco důležitějšího než Bůh, vzniká vám problém s orientací. Není možné rozeznat, kam jdete, natož kam byste měli jít. Peníze, kariéra, láska – nějakou dobu se vám může zdát, že máte pro co žít. Když ale skutečně dosáhnete toho, o co jste usilovali, najednou si uvědomíte, že to vaší duši nestačí. Nevydává to vlastní světlo.
Když se zaměříte na něco jiného než na Boha, zakusíte také ztrátu totožnosti. Vaše identita bude křehká a nejistá, protože je založena na věcech, kolem kterých jste svůj život uspořádali. Zakládá se na lidském uznání. Zakládá se na tom, jaký podáváte výkon. Ve skutečnosti nevíte, kdo jste. Ve tmě sami sebe nevidíte.
(Timothy Keller: Králův kříž. Život Ježíše a příběh světa; Biblion, Praha 20;2; str. 224 - 225)